Jednou z nejvÄ›tších akcí jsou bezesporu oslavy Silvestra. Ty prožívá v podstatÄ› každý z nás a již tradiÄnÄ› probíhají tak, že se o Silvestrovské půlnoci odpalují ohňostroje a bouchají petardy. Tato tradice pochází původnÄ› ze staré Číny a mÄ›la zastraÅ¡it zlé duchy, aby nám po další rok nemohli Å¡kodit. Dnes je původní význam téměř zapomenut, avÅ¡ak není pochyb o tom, že to může být úchvatná podívaná, ze které je mnoho lidí nadÅ¡eno.

 

 

NÄ›co takového se vÅ¡ak již nedá říci o zvířatech, aÅ¥ už divokých Äi domácích. Ochranáři pravidelnÄ› upozorňují na to, kolik Å¡kody mezi nimi napáchají, aÅ¥ už krátkodobých Äi dlouhodobých. A to i tehdy, pokud jej odpalujeme pouze ve mÄ›stÄ›. I zde totiž navzdory vÅ¡eobecnému pÅ™esvÄ›dÄení žije pomÄ›rnÄ› velké množství živoÄichů. Co vÅ¡e jim to způsobuje?

 

V první Å™adÄ› je zde fakt, že valná Äást zvířat žijících v naší republice má podstatnÄ› lepší sluch než lidé. Výbuchy, které ohňostroj doprovází, pro nÄ› musí být ohluÅ¡ující. Když se tento fakt spojí s tím, že zvířata vůbec nerozumí, proÄ se tyto rány ozývají a co znamenají, není divu, že jsou mnohdy vyplaÅ¡ená. V takovém případÄ› se snaží utéct, což může vést k mnoha problémům.

 

 

Jedním z nich je to, že například ptáci nevidí v noci dobÅ™e, podobnÄ› jako tÅ™eba ÄlovÄ›k. Navíc se pohybují ve velkých hejnech. Snadno tedy můžou narazit do budovy a zabít se. A je pravdou, že mrtvých Äi zranÄ›ných ptáků je po silvestrovských oslavách vždy hodnÄ›.

 

OvÅ¡em to není ani zdaleka jediný problém. Tím dalším je, že tyto oslavy jsou uprostÅ™ed zimy. Pokud tedy například zvíře nÄ›kolik hodin v panice v tÄ›chto nízkých teplotách vystresované utíká, může velmi snadno dostat zápal plic a zemřít. A to je také nÄ›co, co se pomÄ›rnÄ› Äasto dÄ›je.

 

Proto bychom mÄ›li zvažovat lepší Å™eÅ¡ení oslav, než jsou klasické ohňostroje. Dnes již k nÄ›Äemu takovému prostÅ™edky máme. Není tedy důvod zbyteÄnÄ› ubližovat zvířatům.